ROZHOVOR:"Všichni se ptali, co budu s vystudovanou filosofií dělat"- cesta Dity Malečkové od čajovny k AI

Ilustrační foto
Autor: freeimages.com

Žijí tu s námi a my o nich často nevíme. Proto jsme se rozhodli na našich stránkách představovat zajímavé a inspirativní lidi ze Slaného i okolí. Zajímají nás jejich netradiční profese, koníčky a názory. Dnes si povídáme s Mgr. Ditou Malečkovou, Ph.D. o jejím výzkumu umělé inteligence, současné filozofii a nových médiích. Zaměstnání, které je pro ní zároveň úžasným koníčkem.

Ve spoustě sci-fi knih a filmů jsou lidé pracující s umělou inteligencí zobrazování buď jako šílení profesoři (ohrožující lidstvo) nebo pubertální ajťáčtí nerdi (zachrání lidstvo za minutu dvanáct). Vy jste velmi sympatická mladá žena a evidentně se z tohoto klišé vymykáte. Jak jste se tedy „potkala“ s umělou inteligencí?

Náhodou, ale vlastně v logice mé životní cesty. Po studiu na slánském gymnáziu jsem se několik let neúspěšně hlásila na umělecké školy, chtěla jsem studovat ilustraci a grafiku. Mezitím jsem pomáhala v čajovně ve Velvarech, kterou v tu dobu vedl zběhlý divadelní vědec Jan Pomerle, který okolo sebe vytvořil živou intelektuální skupinu, hráli jsme divadlo, diskutovali, četli a vlastně se tak poměrně nenápadně vzdělávali a po roce jsem úspěšně složila zkoušky na všechny čtyři vybrané vysoké školy, a to na obor Základy humanitní vzdělanosti. Vybrala jsem si Univerzitu Karlovu a po bakalářském studiu, které bylo příjemně otevřené – mohli jsme si vybírat přednášky z dalších fakult a já už v té době navštěvovala Ústav filosofie a religionistiky – jsem vystudovala filosofii. Po získání magisterského titulu se mě přirozeně všichni ptali, co že budu s tou vystudovanou filosofií dělat. Pro mě to bylo přirozené: dělala jsem kavárenského povaleče. Měla jsem pravidelnou rubriku Okénko kavárenského povaleče a psala především o pražských výstavách. Potom opět zasáhla náhoda a na výletě do Berlína s lidmi ze Studií nových médií z Filosofické fakulty UK jsem právě na tomto oboru začala učit, aniž bych na začátku příliš věděla, co to vlastně ta nová média jsou. V té době jsem vlastně stále byla staromilec, měla jsem ráda média klasická, jakkoli jsem se nikdy nebránila experimentům, ale v průběhu mého působení mi postupně docházelo, že „nová média” jsou přesně tím, co by měl filosof na počátku 21. století dělat. A tak se stalo, že v roce 2019, což by shodou okolností rok, kdy jsem na nových médiích skončila, jsem spolu s Janem Tylem vytvořila pro studenty projekt Digitální filosof, v němž jsme využili neuronové sítě, a já jsem tak začala pracovat s umělou inteligencí.

Přišla jste z přednášky studentům slánského gymnázia. Jak budou za pár let vnímat a užívat umělou inteligenci oni? A protože jsme Slánská radnice, rozšířím dotaz. Jak by se mohl změnit (doufejme k lepšímu) život a dostupné možnosti našeho města? Pravděpodobně v příštích několika letech přijmou umělou inteligenci (AI) různými způsoby.

Za prvé personalizované učení: lektoři s umělou inteligencí a adaptivní vzdělávací platformy mohou přizpůsobit lekce individuálním potřebám studentů, jejich silným a slabým stránkám, což povede k efektivnějšímu učení. Dále kariérní poradenství: nástroje umělé inteligence by mohly analyzovat zájmy a schopnosti studentů, navrhovat potenciální kariérní cesty a spojovat je s relevantními stážemi nebo pracovními příležitostmi; a v neposlední řadě rozšířený výzkum, kdy mohou vyhledávací a analytické nástroje založené na umělé inteligenci studentům pomáhat efektivněji vyhledávat a zpracovávat informace.

Z pohledu radnice ve Slaném by umělá inteligence mohla přinést významné změny.

Vylepšené veřejné služby: umělá inteligence by mohla optimalizovat tok dopravy, nakládání s odpady a distribuci energie, což by vedlo k efektivnějšímu a udržitelnějšímu městu. Dále vylepšené zapojení občanů: chatboti nebo virtuální asistenti s umělou inteligencí by mohli obyvatelům poskytnout nepřetržitý přístup k informacím a službám a usnadnit tak interakci s radnicí, a za třetí rozhodování založené na datech: umělá inteligence by mohla analyzovat data města, identifikovat vzorce, předpovídat trendy a přispívat tak k efektivním rozhodnutím v oblasti městského plánování.

A jako důkaz možností AI je odpověď na předchozí dotaz vytvořená během pár okamžiků systémem Gemini (a lehce upravená zpovídanou). Máme se těšit, nebo spíše bát? Je AI „dobrým sluhou, nebo zlým pánem? Budeme ještě schopni rozlišit, co je pravdivá informace co jsou „fake news“? Odpovědi na tyto a další zajímavé otázky se do rozsahu Slánské radnice nevejdou. Pokud vás zajímá téma umělé inteligence, nových médií či filozofie 21. století, poslechněte si pokračování rozhovoru s Mgr. Ditou Malečkovou, Ph.D. na budoucím podcastu našeho města.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele Slánské radnice - zpravodaje města Slaný, titulek je redakční, foto ilustrační.