Historie slánské plovárny- vstup pro nezaměstnané zdarma a oddělené prostory pro muže a ženy

Ilustrační foto
Autor: Danya Gutan, pexels.com

Přesvědčení, že skoro desetitisícové město by mělo mít své koupaliště, sahá daleko do minulosti. Teprve v roce 1902 dostala tato myšlenka reálnou podporu. Na veřejném zasedání města přednesl MUDr. Šupík referát, v kterém zdůraznil očima lékaře výhody plovárny a plaveckého sportu pro lidský organismus. Referát otiskly 14. 3. 1902 slánské noviny Svobodný občan č. 5.

O zřízení plovárny se znovu jednalo již 20. dubna. Předsedou byl zvolen dr. Šupík, analýzu vody studněvského potoka pro výstavbu plovárny doložil profesor chemie dr. Friedrich, lékárník J. Zoula a dr. Ot. Bosák. Technický projekt představil Ing. K. Neumann. Náklad byl odhadnut na 10 000 Kč. MVDr. Boháč po stránce financí uvedl, že lze předpokládat, že projekt bude ziskový.

Pro přípravu projektu bylo zvoleno představenstvo: okresní veterinář J. Boháč, radní František Duras, advokát JUDr. Hynek Hohlweg, Ing. Karel Neumann, radní Karel V. Sedláček, MVDr. J. Šedivka, MUDr. Karel Šupík, hoteliér František Vavřich.

Členové se scházeli často, navštívili i plovárnu v Chrudimi, kde byli ujištěni, že tamní plovárna dobře prosperuje a není prodělečná.

Na Slánsku prošli řadu lokalit, aby pro plovárnu vybrali tu nejvhodnější. Postupně vyloučili dvanáct nevyhovujících oblastí. Po důkladném rozboru vody bylo shledáno, že nejlépe bude vyhovovat oblast u Červeného rybníka. Pozitivní roli v rozhodování sehrála i plánovaná přestavba Červeného mlýna na romantickou restauraci.

Návrhem projektu byl pověřen Ing. Karel Neumann a během dvou měsíců 3. července 1902 byla plovárna pod jeho dohledem předána slánské veřejnosti. Byla opatřena 35 šatnami a 3 společnými převlékárnami, třemi uzavřenými odděleními ke koupání: pro děti, neplavce a plavce. Ke každému oddělení vedly schody. Před plovárnou byl hezký domek, v němž byla pokladna a místnost pro plavčíka.

Zábavě sloužilo skákací prkno, plavací klády a prkna.

V článku „Veřejná plovárna a koupelna“ uveřejněném v Slánském obzoru z roku 1902 psal MUDr. Karel Šupík o důvodech jejího otevření, vybavení areálu i jakosti vody: „Voda z vyvýšeného Červeného rybníka vedena filtrem sestávajícím z koksu a dřevěného uhlí, rourami dřevěnými a zde rozvedena tak, aby voda v nádrži kroužila, občas pak pouští se přes prkenné zařízení jako vodopád a sprcha. Jakostí svou jest voda nejskvělejší součástí plovárny a vzhledem rovná se čistým vodám horských jezer. Jsouc barvy světle zazelenalé, v paprscích slunce až smaragdově zelená, jest tak průsvitná, že v největší hloubce lze předměty vidět…“ Úmysl zřídit plovárnu byl dobročinný, proto poplatek byl 20 haléřů, pro nezaměstnané zdarma. Při uvedení do provozu byla plovárna vyhrazena zvlášť pro muže a ženy.

Plovárna byla otevřena v červnu. Rok 1902 byl v letních měsících nevlídný. Přesto se stala cílem zástupů lidí, jejichž nadšení bylo odměnou za odvedenou práci.

Na přelomu 60.–70. let minulého století prošla plovárna rekonstrukcí. Postupem času však chátrala a v roce 2018 koupaliště neprošlo hygienickými normami. Městu se podařilo uzavření o dva roky oddálit, ale po sezóně 2020 bylo nutné započít s rekonstrukcí. Cena byla odhadnuta na 150 milionů korun.

Zdálky už můžeme nad terénem vidět velký modrý tobogán, upevněna je klouzačka, dokončována je i strojovna s technickým zázemím a upravován je okolní terén, odpočinkové prostranství bude pokryto travním kobercem. Nad dětským bazénem, aby nebyli malí plavci vystaveni přímému slunci, bude instalována stínící plachta. Provoz plovárny bude ve správě Víceúčelové sportovní haly, která zajistí i provozovatele pro stánek s občerstvením.
Plovárna sousedí s Kumpánovou zahradou, historicky byly oba areály propojeny, výhledově město uvažuje umožnit opět lidem průchod z plovárny do zahrady

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele Slánské radnice - zpravodaje města Slaný, titulek je redakční, foto ilustrační.