ROZHOVOR s P. Kubánkem, výjimečným programátorem, který má "kancelář" pod hvězdami na druhém konci světa

Ilustrační foto
Autor: Michael J. Bennett, Wikip...

V této rubrice vám představujeme naše sousedy, Slaňáky se zajímavým zaměstnáním nebo koníčkem. Dnes si povídáme s magistrem Petrem Kubánkem, jenž má opravdu unikátní profesi. Ostatně, přesvědčte se sami...

Petře, vy jste rodilý „Malostraňák“, v Praze jste se narodil, vystudoval a našel první zajímavé zaměstnání. Jaký vánek vás přivál k nám do Slaného?

Unesla mne moje manželka Martina (smích přítomné manželky: „Nevěřte mu, bylo to ve víru vášně!“) Ale nelituji, je mi tady dobře. Je to příjemné kulturní městečko.

Soudím, že to tedy nebyl vánek, ale skoro tornádo, dívky tu máme hezké. Když vám žena řekne ráno při snídani: „Přijď včas k večeři,“ odpovíte jí nejspíš: „Neboj, za půl roku jsem doma.“ Jaké tedy je vaše zaměstnání a kde ho vykonáváte. Jste velitel ponorky nebo strážce majáku?

Ta druhá alternativa je blíže k pravdě. Má funkce se oficiálně jmenuje Senior software engineer a působím v observatoři Vera C. Rubin na vrcholu hory Cerro Pachon v Chile. Hvězdárna je vybavena největším zrcadlovým dalekohledem na světě o průměru osmi metrů (druhé největší zrcadlo je veliké „jen“ něco málo přes dva metry). Na naší observatoři také najdete největší světový videorekordér. Půl roku tady na místě ověřuji, zda software, který vyvíjím pro ovládání pozemních dalekohledů, funguje, jak má. Po zbytek roku pracuji z domova a řídím testy po síti.

Můžete nám laikům přiblížit obsah vaší práce?

Jsem programátor na vyšší úrovni, protože mám za sebou řadu prací podobného typu. Starám se o funkční řídicí systém dalekohledu. Konkrétně o 1. a 2. zónu zrcadla, na které dopadají a odrážejí se fotony přícházející z vesmíru. Programoval jsem všechny testy zařízení, a tím pádem jsem byl fyzicky přítomen uvádění do provozu. Teď hlídám všechny provozní záležitosti a programy, aby si obří zrcadlo samo neublížilo. Kdyby se zrcadlo rozbilo, byl by to astronomický průšvih. Je jenom jedno (vyrábí se v arizonském Tucsonu pod fotbalovým stadionem). Výroba trvá dva roky, observatoř by tak zůstala nejméně čtyři roky stát. Všechno na dalekohledu je enormě drahé. To není jako když se vám rozbije auto a vy si jdete koupit nové.

Jste první a jediný Čech v tak významné pozici. Jak jste se k tak špičkové a unikátní práci dostal?

Díky předchozí praxi. Pomáhal jsem při zakládání desítek observatoří po celém světě. Tím pádem jsem měl opravdu bohatou praxi, hlavně v oblasti projektování softwaru a provozních testů. Američané hledali někoho s obdobnými zkušenostmi. Mimo jiné jsem měl možnost odejet do Tucsonu v Arizoně, kde se na podobném projektu jen v menším, pracuje. Takže jsem byl pro ně jasná volba.

Byl jste nabídkou překvapen?

Ani ne. Astronomů je v Česku nižší stovka, ve světě pár tisíc. Tento obor se nikde nestuduje. Je to v podstatě úzce zaměřené programátorství, kde získáváte vzdělání praxí a pokusy. Jsme taková malá komunita a většinou se navzájem známe. Problém je v lidské rovině. Množství času, který musíte investovat na civilizaci hodně vzdálených místech. (Do toho vpadá Martina: „Rozhodně to neprospívá rodině a vztahům v manželství. Proto je většina astronomů svobodná nebo rozvedená. My máme s Petrem výhodu, že jsme trochu jiní a zvládáme to.“)

Proč se tedy staví observatoře na tak vzdálených a málo přístupných místech, jako jsou třeba hory v Chile? Nebylo by výhodnější vybudovat takové zařízení někde za humny?

Astronomie je taková speciální věda v tom, že potřebujete mít pěkný výhled na oblohu. To neznamená že na ni jen vidíte, ale že jste na místě, kde příliš neprší, nefouká silný vítr, je stabilní ovzduší bez prachu. Zároveň místo, kde se dá rozumně existovat, poblíž nějaké civilizace, odkud se dají přivézt zásoby a kde je možné ubytovat lidi. Ale je natolik vzdálená civilizaci kvůli světelnému smogu, který by hatil pozorování. Chille je jedním z mála míst na planetě, které splňují tyto požadavky.

Celý projekt zaštituje odborně a finančně Americká národní vědecká nadace ve spolupráci s americkým ministerstvem energetiky. Současná administrativa a zvláště prezident Trump drakonicky omezují dotace řadě institucí. Nebojíte se, že tento přístup poznamená i váš projekt?

Ono je to s financováním vědy složitější. Protože věda, hlavně ta teoretická, zdánlivě neprodukuje něco, co by se dalo rozumně zpeněžit. My si na sebe nikdy nevyděláme třeba jako výrobci automobilů. Ale přesto dokážeme spoustu věcí. Astronomie je takový magnet pro studenty, protože mají šanci dotknout se hvězd a mohou dokázat spoustu věcí. A k vaší otázce. My jsme pocítili tyto zásahy jako organizace, ale naštěstí jsme stihli dalekohled zprovoznit včas a dostáváme peníze na provoz.

Hlavním úkolem vaší Rubin observatoře je pozorování vesmíru, což se neskutečně daří. Nejspíš se pro lidstvo otevírají nové dveře do vesmíru a pochopení jeho vzniku a zákonitostí.  Jak vy vidíte vedlejší efekt astronomie?

Rozhodně je to silné působení na mládež, která se zajímá o vědu a techniku. Znám výzkum v řadě zemí, řadu jsem zažil na vlastní kůži. Mladí vědci odcházejí do světa za poznáním. 

Asi jako v dřívějších dobách odcházeli do světa tovaryši, aby se naučili řemeslu, jak to kde dělají, a teprve pak se mohli stát mistry.

Přesně tak! Ve vědě se nedá astronomicky zbohatnout. Ta pravá odměna je možnost pracovat v týmu s podobně nadšenými kolegy. Na observatořích pracují lidé, které to baví. Proč by to za ty peníze jinak dělali? Já moc rád pracuji s mladšími kolegy a s chutí jim předávám své zkušenosti a poznatky. Je to pro mne osvěžující. Výhodou astronomie je, že snese i chybování. Konstruktér letadel si chybu nemůže dovolit, protože jde o život. U nás jen data přepočítáte a jede se dál.

Líbí se mi, jak zdůrazňujete potřebu prostoru pro mládež. Spousta šikovných a nadšených lidí se ve Slaném potkává ve hvězdárně J. Trnky. Znáte ji?

No jak by ne. Já jsem k tomu novému dalekohledu (zvanému buřt) prováděl. Oceňuji osvícenost města udržet takovou organizaci a vytvářet ono zmiňované „podhoubí“ pro budoucí mladé vědce. To nejsou vyhozené peníze. V budoucnu se určitě vrátí i s úroky. A bude jedno, jestli budou projektovat domy, výrobní linky nebo složité soustavy. Když jsem pracoval v Arizoně, tvrdili tamní astronomové, že nejlepší inženýři jsou tam, kde se vaří dobré pivo. Protože vařit pivo je technologická, ba až matematická věc (pan Guinness objevil teorii pravděpodobnosti, když dělal sládka v pivovaru). Při vaření piva musíte myslet jako inženýr. Stanovit průměr trubek, kotle, zachovat pořád stejné parametry a další detaily. Proto je dobré pivo u nás, v Bavorsku, trochu v Británii a Irsku. Prostě dobré pivo rovná se dobří inženýři.

Od teď budu pohlížet na pivovarníky s respektem. Pojďme na chvíli zabrousit do světa sci-fi. Hrozí naší planetě nějaké nebezpečí z vesmíru a dokázali bychom se tomu armagedonu ubránit?

Vesmír je plný překvapení, není možné vyloučit ani tuto eventualitu. Obrana se již zkoušela. Jedním z důvodů, proč stavět tak obrovský zrcadlový dalekohled, je, že jsme díky němu schopni detekovat všechna tělesa, která by zemi mohla ohrozit, a získat tak čas na rychlý výpočet jejich trajektorie. Nedávno proběhla mise mající za úkol náraz do asteroidu a tím způsobit změnu jeho kurzu.

Takže to bude chtít „partu správnejch chlapů a pár atomovek“?

Představy hollywoodských filmařů jsou poněkud přehnaně vzdálené realitě. Výše zmíněná kosmická mise byla trochu jako hrát biliár. Jen malý šťouchanec a asteroid letěl jinam.

Unikátní projekt, kterému pomáháte na svět, funguje. Časem určitě vychytáte všechny budoucí možné problémy a řízení observatoře asi bude více méně rutinní záležitost. Jaký další projekt je před vámi?

Dostal jsem nabídku projektovat observatoř v Antarktidě, jenže já nemám rád zimu (srdečný smích). Takže uvidíme, co mi život ještě nabídne.

Jak prozradila vaše žena, už si chystáte kufry do Chile, kam odlétáte koncem dubna. O to víc děkuji, že jste si našel čas na naše povídání. A ještě jedno přání – kdybyste jednou na monitoru zaznamenal podivnou planetku nebo letku UFO, dáte nám vědět? Slánská radnice ráda zprávu uveřejní jako první...

To vám v pohodě slíbím, ale klidně tím pověřte taky naši slánskou hvězdárnu. Nikdy nevíte kdy, a kde se něco objeví (mrknutí a smích).

Petr Kubánek

Vystudoval magisterský obor Softwarové systémy na MFF UK a jednoletou magisterskou specializaci Soft Computing y Sistemas Inteligentes na Universidad de Granada. Sedm let působil jako vědecký pracovník na Fyzikálním ústavu AV ČR. Spolupracoval s Astronomickým ústavem AV ČR, Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) a několika komerčními firmami u nás i v zahraničí. Je tvůrcem systému RTS2 pro ovládání teleskopů a řízení observatoří, který využívají výzkumné instituce po celém světě – například hvězdárna v Ondřejově, Boyden Observatory v Jižní Africe nebo Pierre Auger Observatory v Argentině (kde tento systém řídí robotický dalekohled FRAM provozovaný Fyzikálním ústavem AV ČR). Necelé tři roky v Arizoně ve městě Tucson zajišťoval provoz softwaru Large Binocular Telescope Observatory (LBTO). Od roku 2020 se jako softwarový inženýr podílí na projektu Vera C. Rubin Observatory (LSST) v La Sereně v Chile.

Rozhovor byl převzat se souhlasem vydavatele Slánské radnice, titulek je redakční, foto ilustrační.